26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/1

(1)

Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují významným potenciálem, co se úspor energie týče, a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v úrovni výkonu.

(2)

Opatření pro uvádění spotřeby energie na energetických štítcích světelných zdrojů pro domácnost byla zavedena směrnicí Komise 98/11/ES (2).

(3)

Na elektřinu spotřebovanou elektrickými světelnými zdroji připadá významný podíl celkové poptávky po elektřině v Unii. Existuje značný prostor pro další snižování spotřeby energie u elektrických světelných zdrojů nad rámec zvýšení energetické účinnosti, kterého již bylo dosaženo.

(4)

Směrnice 98/11/ES by měla být zrušena a tímto nařízením by měla být přijata nová ustanovení, aby bylo zajištěno, že energetický štítek bude pro dodavatele vytvářet dynamické pobídky, aby dále zvyšovali energetickou účinnost elektrických světelných zdrojů a urychlili posun trhu směrem k energeticky účinným technologiím. Oblast působnosti směrnice 98/11/ES je omezena na některé technologie v kategorii světelných zdrojů pro domácnost. Aby bylo možné používat štítek ke zlepšení energetické účinnosti jiných světelných technologií včetně profesionálního osvětlení, mělo by toto nařízení zahrnovat rovněž směrové světelné zdroje, světelné zdroje s velmi nízkým napětím, elektroluminiscenční diody a světelné zdroje užívané převážně jako profesionální osvětlení, jako jsou například vysoce intenzivní výbojky.

(5)

Svítidla se často prodávají se zabudovanými nebo přiloženými světelnými zdroji. Toto nařízení by mělo zajistit informovanost spotřebitelů o slučitelnosti svítidla s energeticky úspornými světelnými zdroji a o energetické účinnosti světelných zdrojů, které jsou součástí svítidla. Toto nařízení by současně nemělo představovat neúměrnou administrativní zátěž výrobců a prodejců svítidel, ani činit rozdíly mezi svítidly z hlediska povinnosti poskytovat spotřebitelům informace o energetické účinnosti.

(6)

Informace uvedené na energetickém štítku by měly být získány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných postupů měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány vyjmenovanými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (3), jsou-li k dispozici.

(7)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah energetických štítků elektrických světelných zdrojů a svítidel.

(8)

Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit požadavky na technickou dokumentaci elektrických světelných zdrojů a svítidel a na informační list elektrických světelných zdrojů.

(9)

Dále by toto nařízení mělo stanovit požadavky na informace, které mají být poskytovány při jakékoli formě prodeje elektrických světelných zdrojů a svítidel na dálku, v reklamách a propagačních materiálech technického charakteru.

(10)

Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok.

(11)

V zájmu usnadnění přechodu od směrnice 98/11/ES k tomuto nařízení by se u světelných zdrojů pro domácnost označených energetickými štítky v souladu s tímto nařízením mělo mít za to, že jsou v souladu se směrnicí 98/11/ES.

(12)

Směrnice 98/11/ES by proto měla být zrušena,

a)

světelné zdroje se žhavicím vláknem;

b)

zářivky;

c)

vysoce intenzivní výbojky;

d)

světelné zdroje LED a moduly LED.

a)

světelné zdroje a moduly LED se světelným tokem nižším než 30 lumenů;

b)

světelné zdroje a moduly LED uváděné na trh pro provoz s napájením z baterií;

c)

světelné zdroje a moduly LED uváděné na trh pro použití, kde jejich prvotním účelem není osvětlení, například:

Tyto světelné zdroje a moduly LED nejsou předmětem výjimky, pokud jsou uváděny na trh za účelem osvětlení.

d)

světlené zdroje a moduly LED uváděné na trh jako součásti svítidel a které nejsou určené k tomu, aby je konečný uživatel odstranil, pokud nejsou nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky nebo vystaveny samostatně pro konečného uživatele, např. jako náhradní díly;

e)

světelné zdroje a moduly LED uváděné na trh jako součást výrobku, jehož prvotním určením není osvětlení. Pokud jsou však světelné zdroje nabízeny k prodeji, k pronájmu, ke koupi na splátky nebo vystaveny samostatně, např. jako náhradní díly, musí být do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnuty;

f)

světelné zdroje a moduly LED, které nesplňují požadavky, jež vstoupí v platnost v roce 2013 a 2014 podle nařízení provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (4);

g)

svítidla, která jsou navržena výlučně k provozu se světelnými zdroji a moduly LED uvedenými v bodech a) až c).

1.

„zdrojem světla“ se rozumí plocha nebo objekt určený k vyzařování hlavně viditelného optického záření vzniklého v důsledku přeměny energie. Pojem „viditelné“ odkazuje na vlnovou délku 380–780 nm;

2.

„osvětlením“ se rozumí použití světla v prostoru, na předměty nebo jejich okolí tak, aby byly pro člověka viditelné;

3.

„zvýrazňujícím osvětlením“ se rozumí způsob osvětlení, kdy je světlo namířeno tak, aby nasvítilo určitý předmět nebo část prostoru;

4.

„světelným zdrojem“ se rozumí výrobek, jehož výkon může být posuzován samostatně a který sestává z jednoho nebo více zdrojů světla. Může obsahovat další součásti nezbytné pro nastartování, napájení nebo stabilní provoz tohoto výrobku nebo pro distribuci, filtrování nebo přeměnu optického záření v případě, že tyto součásti není možné odebrat bez trvalého poškození výrobku;

5.

„paticí světelného zdroje“ se rozumí součást světelného zdroje, která poskytuje připojení ke zdroji elektrické energie pomocí objímky či svorky a může rovněž sloužit k udržení světelného zdroje v objímce;

6.

„objímkou světelného zdroje“ či „objímkou“ se rozumí zařízení, které drží světelný zdroj v určité poloze, obvykle tak, že se do něj zasune patice; v takovém případě slouží i jako prostředek připojení světelného zdroje k napájecímu zdroji;

7.

„směrovým světelným zdrojem“ se rozumí světelný zdroj s alespoň 80 % světelného výkonu v rozmezí prostorového úhlu π sr (odpovídá kuželu s úhlem 120°);

8.

„nesměrovým světelným zdrojem“ se rozumí světelný zdroj, který není směrovým světelným zdrojem;

9.

„světelným zdrojem se žhavicím vláknem“ se rozumí světelný zdroj, v němž světlo vzniká zahřátím vodiče ve formě vlákna na teplotu žhnutí v důsledku průchodu elektrického proudu. Tento světelný zdroj může obsahovat plyny ovlivňující proces žhnutí;

10.

„žárovkou“ se rozumí světelný zdroj se žhavicím vláknem, v němž vlákno funguje v baňce s vakuem nebo je obklopeno inertním plynem;

11.

„halogenovou žárovkou“ se rozumí světelný zdroj se žhavicím vláknem, jehož vlákno je vyrobeno z wolframu a je obklopeno plynem obsahujícím halogeny nebo halogenové sloučeniny. Může se dodávat s integrovaným napájecím zdrojem;

12.

„výbojkou“ se rozumí světelný zdroj, v němž se přímo či nepřímo vytváří světlo elektrickým výbojem v plynu, páře kovu či směsi několika plynů nebo par;

13.

„zářivkou“ se rozumí rtuťová nízkotlaká výbojka, v níž většinu světla vyzařuje jedna nebo více vrstev luminoforů excitovaných ultrafialovým zářením při výboji. Zářivky se mohou dodávat s integrovaným předřadníkem;

14.

„zářivkou bez integrovaného předřadníku“ se rozumí jednopaticová či dvoupaticová zářivka bez integrovaného předřadníku;

15.

„vysoce intenzivní výbojkou“ se rozumí elektrická výbojka, v níž je elektrický oblouk vytvářející světlo stabilizován teplotou stěn a zatěžuje stěny trubice více než 3 watty na centimetr čtvereční;

16.

„elektroluminiscenční diodou“ nebo „diodou LED“ se rozumí zdroj světla skládající se ze zařízení v pevné fázi sestávajícího z přechodu PN. Přechod PN při excitaci elektrickým proudem vydává optické záření;

17.

„balíčkem LED“ se rozumí soustava jedné nebo více diod LED. Soustava může obsahovat optický prvek a tepelná, mechanická a elektrická rozhraní;

18.

„modulem LED“ se rozumí soustava, která není vybavena paticí a která obsahuje jeden nebo více balíčků LED na desce s tištěnými obvody. Soustava může obsahovat elektrické, optické, mechanické a tepelné prvky, rozhraní a ovladač;

19.

„světelným zdrojem LED“ se rozumí světelný zdroj obsahující jeden nebo více modulů LED. Světelný zdroj může být vybaven paticí;

20.

„ovladačem světelného zdroje“ se rozumí zařízení umístěné mezi zdrojem elektrické energie a jedním či více světelnými zdroji, které zajišťuje fungování světelného zdroje (světelných zdrojů) ve smyslu přeměny zdrojového napětí, omezení toku elektrického proudu do světelného zdroje (světelných zdrojů) na požadovanou hodnotu, zajišťuje startovací napětí a proud pro předehřátí, brání startu za studena, koriguje účiník či omezuje rádiovou interferenci. Toto zařízení může být za účelem výkonu těchto funkcí určeno k připojení k jinému ovladači světelného zdroje. Tento termín nezahrnuje:

21.

„ovládacím zařízením“ se rozumí elektronické nebo mechanické zařízení, které ovládá nebo monitoruje světelný tok světelného zdroje jiným způsobem než přeměnou elektrické energie pro světelný zdroj, například časovými spínači, senzory obsazení, světelnými senzory nebo zařízeními pro regulaci na základě denního světla. Navíc by měly být za ovládací zařízení považovány také fázové stmívače;

22.

„externím ovladačem světelného zdroje“ se rozumí neintegrovaný ovladač světelného zdroje určený pro instalaci mimo uzávěr světelného zdroje nebo svítidla, nebo který je možno z tohoto uzávěru odstranit, aniž by došlo k trvalému poškození světelného zdroje nebo svítidla;

23.

„předřadníkem“ se rozumí ovladač světelného zdroje umístěný mezi zdrojem elektrické energie a jednou nebo více výbojkami, které na bázi indukčnosti, kapacity nebo kombinace indukčnosti a kapacity slouží především k omezení toku elektrického proudu do světelného zdroje (světelných zdrojů) na požadovanou hodnotu;

24.

„předřadníkem halogenové žárovky“ se rozumí ovladač světelného zdroje, který převádí standardní napětí na velmi nízké napětí pro halogenové žárovky;

25.

„kompaktní zářivkou“ se rozumí zářivka, která obsahuje veškeré součásti nezbytné pro nastartování a stabilní provoz této zářivky;

26.

„svítidlem“ se rozumí zařízení, které distribuuje, filtruje či přeměňuje světlo vysílané jedním či několika světelnými zdroji a obsahuje veškeré součásti nezbytné pro podporu, upevnění a ochranu světelných zdrojů, případně i doplňkové prvky obvodu spolu s připojením ke zdroji elektrické energie;

27.

„místem prodeje“ se rozumí fyzické místo, kde je výrobek vystaven nebo nabízen konečnému uživateli k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky;

28.

„konečným uživatelem“ se rozumí fyzická osoba, která elektrický světelný zdroj nebo svítidlo kupuje nebo se o ní předpokládá, že jej koupí pro účely, které nespadají do rámce její obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo povolání;

29.

„konečným vlastníkem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vlastní výrobek ve fázi používání v rámci jeho životního cyklu, nebo jakákoli fyzická nebo právnická osoba jednající jménem takové fyzické nebo právnické osoby.

a)

byl zpřístupněn informační list výrobku stanovený v příloze II;

b)

byla orgánům členských států a Komisi na vyžádání zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze III;

c)

každá reklama, oficiální cenová nabídka nebo veřejná nabídka uvádějící informace o energii nebo o ceně konkrétního světelného zdroje uváděla i třídu jeho energetické účinnosti;

d)

každý propagační materiál technického charakteru týkající se určitého světelného zdroje, který popisuje jeho konkrétní technické parametry, uváděl i třídu energetické účinnosti daného světelného zdroje;

e)

pokud je světelný zdroj určen k uvedení na trh prostřednictvím místa prodeje, musí být energetický štítek vyrobený ve formátu a obsahující informace podle přílohy I.1 umístěn, vytištěn nebo upevněn na vnějším povrchu samostatného obalu, a na tomto obalu musí být uveden typový výkon světelného zdroje mimo energetický štítek.

a)

byla orgánům členských států a Komisi na vyžádání zpřístupněna technická dokumentace stanovená v příloze III;

b)

byly na štítku uváděny informace podle přílohy I.2 v následujících případech:

V těchto případech mohou být informace poskytovány v jiných formátech, než jak je stanoveno v příloze I.2, například v plně textové podobě.

c)

Je-li svítidlo určeno k uvedení na trh prostřednictvím místa prodeje, bude štítek ve formátu a s uvedením informací dle přílohy I poskytnut prodejcům zdarma v elektronické nebo papírové podobě. Pokud se dodavatel rozhodne pro systém dodávek, kdy budou štítky poskytovány pouze na žádost prodejců, musí dodavatel na vyžádání tyto štítky neprodleně dodat.

d)

Je-li svítidlo uváděno na trh v balení pro konečné uživatele, které obsahuje elektrické světelné zdroje, které konečný uživatel může ve svítidle vyměnit, musí být originální obal těchto světelných zdrojů vložen do obalu svítidla. V opačném případě musí být informace uvedené na originálním obalu světelného zdroje a vyžadované tímto nařízením a nařízeními Komise, která stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů podle směrnice 2009/125/ES, uvedeny v jiné podobě na vnitřní nebo vnější straně obalu svítidla.

a)

všechny modely nabízené k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že si konečný vlastník prohlédne vystavený výrobek, byly uváděny na trh s informacemi poskytnutými dodavateli v souladu s přílohou IV;

b)

každá reklama, oficiální cenová nabídka nebo veřejná nabídka uvádějící informace o energii nebo o ceně konkrétního modelu uváděla třídu energetické účinnosti;

c)

každý propagační materiál technického charakteru týkající se určitého modelu, který popisuje jeho konkrétní technické parametry, uváděl třídu energetické účinnosti daného modelu.

a)

byly na štítku uváděny informace podle přílohy I.2 v následujících případech:

V těchto případech mohou být informace poskytovány v jiných formátech, než jak je stanoveno v příloze I.2, například v plně textové podobě.

b)

Každý model prezentovaný v místě prodeje je označen štítkem dle přílohy I.2. Štítek je vystaven jedním nebo oběma následujícími způsoby:

c)

Je-li svítidlo prodáváno v balení pro konečné uživatele, které obsahuje elektrické světelné zdroje, které konečný uživatel může ve svítidle vyměnit, musí být originální obal těchto světelných zdrojů vložen do obalu svítidla. V opačném případě musí být informace uvedené na originálním obalu světelného zdroje a vyžadované tímto nařízením a nařízeními Komise, která stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů podle směrnice 2009/125/ES, uvedeny v jiné podobě na vnitřní nebo vnější straně obalu svítidla.

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/21

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky a aby zavedla celní evidenci dovozu jízdních kol zasílaných z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska.

(2)

Žádost předložilo dne 14. srpna 2012 Evropské sdružení výrobců jízdních kol (EBMA) jménem tří výrobců jízdních kol v Unii: In Cycles – Montagem e Comercio de Bicicletas, Ldo, SC. EUROSPORT DHS S.A. a MAXCOM Ltd.

(3)

Výrobkem dotčeným možným obcházením jsou jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek, avšak s výjimkou jednokolek), bez motoru, v současnosti kódů KN 8712 00 30 a ex 8712 00 70 (kód TARIC 8712007090), pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(4)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, v současnosti stejných kódů KN jako dotčený výrobek (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení možná dochází, jsou antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením Rady (EU) č. 990/2011 (2) o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 v souvislosti s opatřeními uloženými prováděcím nařízením Rady (ES) č. 1524/2000 (3) a pozměněných nařízením Rady (ES) č. 1095/2005 (4).

(6)

Žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že antidumpingová opatření uložená na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky jsou obcházena překládkou některých součástí jízdních kol z Čínské lidové republiky přes Indonésii, Malajsii, Srí Lanku a Tunisko a prostřednictvím montáže podle čl. 13 odst. 2 základního nařízení přes Indonésii, Srí Lanku a Tunisko.

(7)

Předloženy byly následující důkazy prima facie:

(8)

Žádost prokazuje, že po zvýšení antidumpingového cla na dotčený výrobek uloženého nařízením Rady (ES) č. 1095/2005 došlo k významné změně obchodních toků týkajících se vývozu z Čínské lidové republiky, Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska do Unie a že tato změna nemá jiné dostatečné opodstatnění nebo důvod, než je uložení cla.

(9)

Zdá se, že tato změna je způsobena překládkou jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky přes Indonésii, Malajsii, Srí Lanku a Tunisko do Unie a montáží v Indonésii, na Srí Lance a v Tunisku.

(10)

Žádost dále obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že jsou mařeny vyrovnávací účinky stávajících antidumpingových opatření uvalených na dotčený výrobek, pokud se jedná o množství i ceny. Zdá se, že dovoz dotčeného výrobku byl ve velkém množství nahrazen dovozem výrobku, který je předmětem šetření. Dále existují dostatečné důkazy o tom, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, probíhá za ceny, které jsou pod úrovní ceny nepůsobící újmu, která byla stanovena v šetření, jež vedlo ke stávajícím opatřením.

(11)

Žádost rovněž obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla pro dotčený výrobek stanovena dříve, dumpingové.

(12)

Budou-li v průběhu šetření zjištěny kromě překládky a montáže i jiné praktiky obcházení přes Indonésii, Malajsii, Srí Lanku a Tunisko ve smyslu článku 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

(13)

Vzhledem k výše uvedenému došla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska, v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(14)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky známým vývozcům/výrobcům a známým sdružením vývozců/výrobců v Indonésii, Malajsii, na Srí Lance a v Tunisku, známým vývozcům/výrobcům a známým sdružením vývozců/výrobců v Čínské lidové republice, známým dovozcům a známým sdružením dovozců v Unii a orgánům Čínské lidové republiky, Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Unie.

(15)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby si ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vyžádaly dotazník, vzhledem k tomu, že se lhůta stanovená v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(16)

Orgány Čínské lidové republiky, Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska budou informovány o zahájení šetření.

(17)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

(18)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz výrobku, který je předmětem šetření, osvobozen od celní evidence nebo opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(19)

Protože k možnému obcházení dochází vně Unie, osvobození se v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může udělit výrobcům jízdních a jiných kol (včetně dodávkových tříkolek, avšak s výjimkou jednokolek), bez motoru, v Indonésii, Malajsii, na Srí Lance a v Tunisku, kteří mohou prokázat, že nejsou ve spojení (5) s žádným výrobcem, na kterého se opatření vztahují (6), a u kterých bylo zjištěno, že se nepodílejí na praktikách obcházení vymezených v čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení. Výrobci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

(20)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení se u dovozu výrobku, který je předmětem šetření, zavede celní evidence, aby bylo zajištěno, že pokud bude v šetření prokázáno obcházení, mohou být uvalena antidumpingová cla v příslušné výši z dovozu zasílaného z Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska ode dne zavedení celní evidence.

(21)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(22)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv stanovených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana sama přihlásí ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení.

(23)

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(24)

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a je možné vycházet z dostupných údajů.

(25)

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

(26)

Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení bude šetření ukončeno do devíti měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(27)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7).

(28)

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

(29)

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty.

(30)

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/hearing-officer/index_en.htm,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 08/020

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22985353

E-mail: TRADE-R563-BICYCLES-CIRC@ec.europa.eu

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/25

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/27

(1)

Výše reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/2012 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a cla byly naposledy změněny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 860/2012 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s článkem 36 nařízení (ES) č. 951/2006.

(3)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve po té, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/29

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Angela ZUBBANIHO se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

—

pan Leoluca ORLANDO, Sindaco del Comune di Palermo.

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/30

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátů pana Savvase ELIOFOTOUA a pana Evyeniose MICHAILA se uvolnila dvě místa členů Výboru regionů. Po skončení mandátů pana Andrease MOUSEOSE, pana Andrease HADZILOIZOUA a pana Christofise ANTONIOUA se uvolnila tři místa náhradníků Výboru regionů,

a)

jako členové:

a

b)

jako náhradníci:

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/31

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu pana Jacka CZERNIAKA a pana Marcina JABŁOŃSKÉHO se uvolnila dvě místa náhradníků Výboru regionů,

—

pan Piotr CAŁBECKI, Marszałek Województwa Kujawsko-Pomorskiego

—

pan Jarosław DWORZAŃSKI, Marszałek Województwa Podlaskiego.

26.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 258/32

(1)

Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015.

(2)

Po skončení mandátu paní Barbary BONINOVÉ se uvolnilo jedno místo náhradníka tohoto výboru,

—

pan Mattia TARSI, Consigliere, Provincia di Pesaro.